Jdi na obsah Jdi na menu
 


Award hunting

18. 1. 2011

 

AWARD HUNTING

 

 

  • Lovec vyráží za zvěří do stepi, buše, tajgy, džungle, ale i na řeku či moře s úmyslem zabít. Buď za účelem obživy své, či jeho blízkých, v horším případě jen tak „ze sportu“ pro své potěšení, možná také s úmyslem získat cennou trofej v podobě paroží, zpracované kůže či vycpaného chudáka medvěda, tygra, lva atd. Jsou zde také extrémy v podobě různých „papalášů“ kterým k místu lovu nejdříve vybudují asfaltku, aby dotyčný mohl přicestovat kvůli trochu vzrušení z lovu na místo samé. K ruce mají pohůnky s kulomety a podobně (zřejmě, aby byl lov účinnější). Ti zvláště vypečení si nechávají postřílet zvěř třeba z helikoptéry. Výrobci kvalitních prostředků z zabíjení (zejména z Německa a Itálie) si opravdu mastí kapsy.

  • Radioamatér vyráží ke svému zařízení s úmyslem ulovit třeba exotický DX, novou zemi, či někoho, kdo vysílá z vesničky, města, ostrova, což je pro našeho „lovce“ zrovínka ten poslední díl skládačky, který potřebuje třeba k získání cenného diplomu.

V každém případě je druhý způsob humánní. Radioamatéři nepoužívají zbraně. Pro své potěšení potřebují pouze kvalitní vysílací a přijímací zařízení, dobrou anténu, kvalitní mikrofon, elbug či telegrafní klíč. Výrobci těchto zařízení si také mastí kapsy, ale výsledný efekt jedněch i druhých je diametrálně odlišný.V tom je naše hobby krásné. Dobu, kdy jsme uzavřeni pouze sami pro sebe v éteru a posloucháme ony zvuky jen třeba se sluchátky na uších, může vychutnat jen ten, kdo se na takový lov vydá s myšlenkou, že ví co chce.

 

Lov diplomů je zvláštní záliba radioamatérů, tkvící v tom, že onen efekt v podobě vzácného diplomu může vychutnat pouze a jen ten komu je ten kus papíru, dřevěné plakety, či kovové trofeje určen. Když nadejde čas a dotyčného povolá velký Wouf Hong k sobě, zůstane po nás množství QSL a plno výše uvedeného, k čemuž se mohou pozůstalí postavit několika způsoby:

  • V nejlepším případě a z piety je vše zachováno a odneseno v krabicích na půdu, do sklepa i jinam.
  • Výdělečně myslící pozůstalí popřemýšlí, co z toho „harampádí“ lze zpeněžit, možná nabídkou případným sběratelům rarit, unikátů a podobně.

  • Samozřejmě může nastat i to, že vše (čemu jsme věnovali tolik času a také financí-povětšině valut) skončí ve sběrném odpadu.

     

Proč jsem se dal na lov diplomů ? Asi proto, že první diplom, o kterém jsem slyšel (v městečku Prachatice na Šumavě jsem zatím nikoho stejně „postiženého“ neznal) byl „Plechový jihočeský diplom“. Šlo o netradiční ocenění těch, kteří navázali s kolegy z jihu Čech určitý počet QSO. Diplom vlastnoručně a na hliníku vyrobil jeho manažér Pepík Klimeš, tehdy OK1AKW, nyní VK5QQ. Jeho cena činila neuvěřitelných 10.-Kčs. Následně jsem se připletl jednoho večera na 80 m do jakéhosi kroužku DL a zjistil jsem, že jsou všichni z městečka Lindau. V té době jsem vůbec nevěděl, že jde o kouzelné městečko na březích Bodamského jezera, natož abych si představil, že se tam někdy podívám (realizováno v červnu roku 2006). DJ7EO s krásným jménem Richard Malecek, mi sdělil, že jsem splnil podmínky diplomu W4LI (pracoval se 4 stn,s z Lindau) a mohu prý poslat žádost. Diplom se vydává pouze za cenu poštovného. To jsem samozřejmě ihned udělal a za 14 dní přišla má první kartonová tuba a v ní hezký diplom (1966). Na 160 metrech bylo každý den živo, zejména díky množství začínajících OL. Diplom 100 OK nebyl vůbec pracný a tak jsem se pustil do nálepek od 200-500 OK, vše šlo rychle. Všichni v těch časech posílali opravdu vzorně QSL. A že mám OK-unikáty: OL1ACJ-Jarda Erben nw OK1AYY, OL1ADZ-Pepík Mikšátko (OK1XC), OL1AHU-Milan Dlabač (OK1AWZ),OL1ASD-Pepík Archman (OK1XV),OL3AHI-Milan Gütter (OK1FM),OL4ACF-Zdeněk Říha (OK1AR),OL4AMU-Hanka Šolcová(OK1JEN),OL6ACN-Jarda Semotán (OK1RD) či OL6ACY-Karel Karmasin (OK2FD) a plno dalších. V mém „lovu“ diplomů nebyl v té době žádný systém, pouze jsem zvážil, zda bude či nebude dosažitelný. Samozřejmě snadno se dělal DLD (za DOK-y), velice hezká vlaječka SOP, dtto SOS Dětská vesnička, BCA za britská hrabství, či můj první japonský diplom WLAT 40 za státy na 40-té rovnoběžce. Hledal jsem další informace a velmi mi pomohl Jarda OK1BB, který mi poslal (zadarmo) Diplomovou bibli od Cliffa Evanse K6BX, což byl v té době pro radioamatéry něco jako Bůh ! Bible měla jednu obrovskou výhodu – přehledně obsahuje všechny okresy USA pro tolik ceněný diplom USACA. O diplomech DIG a DSW je řeč v jiných článcích na tomto webu.

V lovu diplomů je asi nejúžasnější ona krátká (někdy i delší) doba, kdy čekáme s obrovským napětím na poslední kamínek do mozaiky. Jak se asi cítil Jindra, OK1CG- když byl obrazně „na posedu“ a číhal na poslední 58. okres Kalifornie, to je krásně popsáno v síny slávy (www.crk.cz), mimochodem šlo o prvního držitele kalifornského diplomu mimo USA. Na obdobné pocity Tondy, OK1APV, který měl před posledním QSO s 3077 okresem USA, teprve čekáme. Nepochybně to bude napínavější než v současné době tolik sledovaný Dexter-hi. Výše citované diplomy jsou opravdu extrémně těžké, ale ono kouzlo očekávání se dá prožívat i u diplomů zdánlivě lehkých. Třeba u diplomu WGLC za 60 velkoměst tehdejší NSR jsem pořád neslyšel poslední město Remscheid. Internet v té době nebyl (leden 1973), šlo o náhodu. Samozřejmě podařilo se to v době, kdy jsem to vůbec nečekal (nedám dopustit na kroužky-hi), stačilo trochu trpělivosti a přečkat delší povídání mezi kamarády (kteří se týden neslyšeli-hi). To, že nám pošťák přinese dlouho očekávaný diplom domů, je již pouze ona pověstná třešnička na dortu. Onen nejhezčí čas je ve chvílích, kdy jsme „chytili stopu“ a jsme těsně před cílem.

Dobrý lov – či good hunting !