Jdi na obsah Jdi na menu
 


Diplomové kluby

9. 3. 2009

 Uplynulé století se ve své druhé polovině vyznačovalo značnou nabídkou členství v mezinárodních radioamatérských klubech, z nichž některé byly opravdu elitní a nezaměřovaly se pouze na sběratele diplomů. Tak jako v každé spolkové činnosti, úspěšnost a věhlas toho či onoho klubu záleží na pár lidech,nabídce atraktivnosti programu a objemů financí, které činnost klubu dotují. Pamětníci pozorují, že postupem času se o některých klubech přestává mluvit, což s největší pravděpodobností znamená, že tyto „hnací motory“ klubu stárnou, opouští je dřívější elán, ale co je vůbec nejhorší, zvětšují řady silent key,s. Trefně to vystihnul Pavel OK4RQ, který si prohlédl fotografie ze setkání členů DIG v roce 2006 v Guelsu, když konstatoval: smutný to pohled na přítomné, zástupy dědečků a babiček. Lze říci, že úspěch a následná expanze klubu DIG byla dána mládím a tehdejší euforií zakladatelů, kteří v té době byli ve věku okolo 30-ti let. Podívejme se tedy na dřívější nabídku internacionálních klubů tak, jak existovala v době, kdy vznikal DIG.

 Award Hunters´Club – AHC:

Šlo o elitní diplomový klub se zastoupením na všech kontinentech s hlavním sídlem ve Finsku, založený roku 1957 OH2YV, snad jako protiváha CHC. K členství bylo požadováno rovněž minimum 25 diplomů, ale s mnoha přísnějšími podmínkami. Zejména neplatily diplomy ze závodů, z identických diplomů typu WAS,R6K,S6S se dal použít pouze jeden z nich. U tak zvaných „stovkových diplomů“ platily doplňovací známky pouze v dalších stovkách, diplomy s politickým podtextem nešlo použít, právě tak jako diplomy za 3 a méně QSO atd. Nadstavbou AHC byl XL-club, který byl zaměřen na DX-provoz na všech pásmech včetně VKV.

A1-Operator Club:

Z názvu vyplývá, že členy se mohli stát pouze radiooperátoři zdatní nejen v telegrafickém, ale i fonickém provozu, tedy ovládající na vrcholové úrovni jak cw, tak se špičkovým jazykovým vybavením. Zájemce o členství nejdříve písemně požádal o doporučení 2 stávající členy klubu, tey A1-operátory. Poté poslal žádost na ARRL-HQ do Newingtonu v USA.

CERTIFICATE HUNTERS CLUB – CHC:

Zakladatel Cliff Evans K6BX (QRV od r.1919 jako CE, 4CY, W4DJ, W4GZA, K6HLP, W7HGW), od svých 16-ti let na moři, absolvoval 18 námořních škol, pilot od 23 let, vystřídal na 135 typů letadel, velitel letky za 2.sv.války, po válce graduovaný novinář a samozřejmě radioamatér tělem i duší. Ke své škodě bohužel odcházel ze života, domnívaje se, že nebyl pochopen a jeho CHC se mu rozpadlo. K jeho obrovským zásluhám patří, že jako jeden z prvních pochopil nutnost seznámit zájemce o diplomy s jejich podmínkami formou každoročně vydávané knihy THE DIRECTORY OF CERTIFICATES AND AWARDS, neboli „The Award Hunters´Bible“. Soustřeďoval radioamatéry v profesních klubech, jako FHC soustřeďující piloty,lékaře atd. Bohužel s odstupem času se ukázalo, že kvantita předstihla kvalitu. Samotná myšlenka CHC byla obdobná DIG, který z ní i vycházel, jako bývalá odbočka č.10 tohoto klubu.

FOC – First Class-cw- Operators´-Club

Klub prvotřídních operátorů postavený na obdobné myšlence jako klub předchozí, ovšem žadatel musí předložit ručení od 5-ti sponzorů s tím, že je poté zapsán na čekací listinu. Klub má sídlo ve Velké Británii.

High Speed Club – HSC:

Jak vyplývá z názvu, klub soustřeďuje rychlotelegrafisty s tím, že kvality zájemců se nejlépe poznají při spojeních se členy klubu. Sídlo klubu je v Německu.

International SSB´ers,Inc. – YL-SSBer:

Šlo o mezinárodní klub s mohutnou expanzí, zejména v šedesátých a sedmdesátých létech minulého století, kdy počet členů klubu přesáhnul 10.000, a to skoro ve 300 zemích dle DXCC. Myšlenka diplomů byla postavena výhradně na QSO mezi členy, s tím, že nejvyšší trofej Pegasus Trophy byla udělována za spojení s 1000 členy klubu. Všechny klubové diplomy byly velmi atraktivní včetně svých názvů (King Neptune Award, Belt of Orion Award, Venus Trophy, Nortf Star Continent, North Star USA, North Star International, King Neptune Trophy). Klub měl sídlo v Miami, USA.

Quarter Century Wireless Association, Inc. – QCWA:

V minulosti velice populární klub, již díky svému logu, které zobrazuje čiperného staříka u rigu. S dobrou myšlenkou soustředit v klubu radioamatéry, kteří vlastní vysílací licenci více než 25 let, přišel David Talley W2PF.

TOPS-CW-Club, TOPS:

Klub založený ve Velké Británii soustřeďoval radioamatéry telegrafisty, kteří se stali členy na doporučení 2 sponzorů. Klub vydával 6x ročně časopis QMF, organizoval klubové závody a v OK byl dost oblíben.

 

Je samozřejmé, že výše uvedené řádky nemohly obsáhnout další velice populární kluby, z nichž mnohé ještě existují (AGCW, QRP-ARC atd.). Chtěl pouze upozornit na tendenci zanikání mezinárodního klubového života a povzbudit zejména mladší generaci, aby se zamyslela nad nepochybně dobrými myšlenkami osob, které stály u založení spolků lidí, kteří byť byli či jsou z různých zemí, hovoří různými jazyky, mají něco společného. V tom je klubová myšlenka podnětná a krásná.