Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drobení Evropy

18. 9. 2012

Drobení Evropy pokračuje

Navazuji na článek Kosovo-nová země DXCC ze dne 16.11.2011 (Articles). Máme 18.září roku 2012 a včera, tedy 17.9.2012 se objevila v éteru Z60K vysílající od Prištiny zásluhou - hádejte jednou : ano Marttiho, OH2BH. Jsem přesvědčen, že nikdo jiný by tuto záležitost nikdy nevybavil takovým fofrem jako "kouzelník z Espo".

Vše začalo návštěvou dřívějšího vrchního komisaře v Kosovu a nynějšího prezidenta Finska Martti Ahtisaariho v parlamentu republiky Kosovo minulý týden. Samozřejmě v době psaní tohoto článku je ještě plno neznámých, web ARRL, tedy organizace, která obhospodařuje diplom DXCC zatím mlčí. Ale je zde nový prefix Z6, který značí, že (možná) se počet zemí DXCC opět ustálí na čísle 341 (jinak by tam OH2BH určitě nejel).Průšvih je v tom, že si prefix Z6 přidělili OH2BH a prezident IARU I-PB2T svévolně sami !

Pohlédneme-li do historie, zjistíme, že vše začalo v minulém století, v době, kdy ještě zuřily boje za 1.světové války. Ale v USA se již připravovala nová mapa světa, kde mělo své místo již nové Československo. Osobně si nejsem jistý, zda angažování profesora Masaryka přineslo to – co si budoucí obyvatelé nového státu přáli. Češi, Moravané, Slezané, Slováci a Zakarpatští Ukrajinci a k tomu silná německá menšina. Úmrtím TGM bylo jasné, že tento stát udržet nelze, což se také brzy stalo. A totéž si myslím o o plánech na vytvoření nového státu, který se později přejmenoval na Jugoslávii (v čele s králem). Smíchalo se zde opravdu vše z Balkánu-pravoslavné Srbsko, katolické a proněmecké Chorvatsko, pracovité Slovinsko, muslimská Bosna s Hercegovinou, Makedonie závislá na Řecku a rekreační Monte Negro. O Kosovu se tehdy nemluvilo, šéfovali zde pevnou rukou Srbové.

Prvním kdo tuto rozklíženou zemi jakž-takž sjednotil – byl v r.1945 maršál Josip Broz Tito. Šlo samozřejmě o pevnou diktaturu. Smrtí diktátora v r.1980 to ještě chvíli a samospádem trochu fungovalo, ale rozpory mezi svazovými republikami začaly narůstat. Slovinci si oprávněně stěžovali na Chorvaty: Pracují jen 3 měsíce v létě, pak odpočívají a Slovinsko je živí, samozřejmě i zbytek celé Jugoslávie.

Peklo, které v této zemi vypuklo na rozhraní 80-90-tých let bylo úděsné. Rodiny, žijící a spolupracující doposud společně každý den se ocitly v bratrovražedné válce. Úděsná kvanta mrtvých nejsou vyčíslena do současné doby.

Z Jugoslávie nejdříve utekli Slovinci a Chorvaté (26.6.1991), nato 8.9.1991 Makedonie, těsně následovaná Bosnou a Hercegovinou (15.10.1991). Srbsku zůstala Černá Hora, ale pouze do 28.6.2006. A Kosovo- bohužel. Nenávist až do hrobu mezi tam bydlícími pravoslavnými Srby a muslimskými Kosovany neznala hranic.

Věc začala řešit OSN, včetně svých ozbrojených sborů. Nová republika Kosovo čítá pouhých 2,2 miliónů občanů. Je silně ekonomicky zaostalá a energeticky zcela odkázana právě na Srbsko. Má úplně jiný jazyk - neslovanská albánština. Představme si, že by Česká republika okupovala třeba maďarskou župu Székesfehervár.

Bohužel v Evropě nejde o konečné rozdrobení. Zcela vážně se hovoří o rozdělení Belgie, protože se Vlámové a Valoni nemusí (?!), Baskové sídlící na severozápadě Španělska mají gerillové jednotky a krev teče dál. Katalánci okolo Barcelony chtějí větší autonomii, ale nejraději by se osamostatnili. Je tedy zázrakem, že v Evropě existuje jediná země, která se územně zvětšila- což je Německo, hospodářský lídr kontinentu. O rozporech mezi bohatým severem a chudým jihem Itálie ani nemluvím. Tam je zábavné, že cizozemec platící mýtné při příjezdu na dálnici pozdraví bon giorno a z budky se ozve guten Tag...

Je otázkou co současná atomizace novým státům přinese po stránce ekonomické. Ony malé státečky to rozhodně nebudou mít lehké. Svatokrádežně si vzpomenu na dobu před 100 lety. Češi a Slováci byli občany svým způsobem evropské velmoci zvané Rakousko-Uhersko. Nebylo by nám nyní třeba lépe ? Nevím.

Na konec povídání mne ještě napadla jižní a severní Korea. Na jedné straně asijský ekonomický tygr a proti němu vyhladovělí sousedé, kteří ty první trumfnou v jediném – armádou. Nedopracují se třeba ke sjednocení ? V této době jde spíše o sci-fi.

Vracím se tedy ještě k republice Kosovo. Přejme jí především klid a úspěšný start jak se sluší popřát nejmladšímu evropskému sourozenci.