Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jazyky a radioamatér

19. 10. 2012

 Jazyky a radioamatér

Pokud nepatříme mezi lingvisty, tedy lidi ovládající cizí jazyky, můžeme se ohlédnout na dobu našich začátků, kdy po zvládnutí telegrafických QSO vyvstala otázka QSO jiných – fone a ještě k tomu se zahraničím. Naší smůlou bylo a je, že od určité doby nepatříme k Rakousku-Uhersku a tedy (zejména u poválečné generace, ke které se počítám) jediné co jsme uměli, bylo pár německých slovíček a frází, víc nás škola nenaučila. Internet byl neznámý pojem, přičemž právě ten (a otevření hranic) pomáhá mladší generaci zvládnout bez obtíží jazyk anglický.

Vzpomínám, že jediná pomůcka, kterou jsem tehdy měl - byla (na tehdejší dobu skvělá) knížka Radioamatérský provoz. V jedné z kapitol bylo popsáno vedení úsporného QSO v angličtině, němčině, francouzštině a samozřejmě v ruštině. Mně osobně scházela motivace k důkladnému studiu, protože soudruzi tvrdě dbali nepouštět lidi za hranice (nepočítaje země zvané lido-demo). Pro začátek jsem se naučil otrocky základní fráze v angličtině a němčině. Francouzský jazyk mi připadal nesmírně obtížný.

První poznatek z takových QSO: ono to šlo ! Číslovky nedělaly problém, spelování také ne. A začaly chodit QSL, to byla už motivace. Samozřejmě se člověk nesměl pouštět do rozvinutější konverzace-to bych tenkrát pohořel. Čas ubíhal, tréma se nějak vytratila a já zjistil, že bych mohl začít se základy španělštiny. Bylo zajímavé, jak se poté EA stanice nabízely (jedna za druhou), samozřejmě později i Jižní Amerika. Zde mi pomohla existence DIG diplomu TMA, která vyžadovala minimálně po 50-ti zemích DXCC fone a cw-provozem. Když jsem uvažoval o tomto článku, napadlo mne zjistit, jak se to má ve světě s jazyky vůbec. Věřím, že vás níže uvedená zjištění zaujmou, tak jako mne.

Česká populace je dominantní znalostí jazyka generačně "rozlomena". Přibližně do 45 let je dominantním jazykem angličtina, nad 45 let byla v roce 2000 ruština, nyní se dělí o pozici druhého jazyka ruština s němčinou.Znalosti němčiny jsou lepší u nejstarší generace, která žila v Protektorátu. Nejnižší znalosti němčiny jsou u generace, která chodila do školy a studovala po druhé světové válce. Od poloviny padesátých let do současnosti se znalosti němčiny plynule zlepšují a u současné mladé generace jsou výrazně lepší než znalosti ruštiny. Němčina je po angličtině druhým cizím jazykem české populace. Tato orientace české společnosti na dominantní dva cizí jazyky, angličtinu a němčinu, má svou přesvědčivou logiku. Angličtina jako globální jazyk internetu a informačních technologií a němčina jako jazyk našeho nejvýraznějšího souseda, s nímž se budou prohlubovat ekonomické, politické a kulturní vazby. 

Na vrcholu žebříčku používaných jazyků stojí čínština (resp. její mandarinský dialekt). Mandarínská čínština je úřední jazyk v Čínské lidové republice a na Tchaj-wanu. Udávaný počet rodilých mluvčích značně kolísá, nejčastěji se lze setkat s počtem 1,2 miliardy obyvatel, 170 miliónů obyvatel ji používá jako svůj druhý jazyk.

Hledáme-li jazyk, který je v počtu rodilých mluvčích na druhém místě, nemusíme z Číny chodit daleko. Je jím totiž hindí, jeden z oficiálních jazyků Indie, který sdružuje množství příbuzných jazykových dialektů, kterými se hovoří v severní a střední Indii. Kromě Indické republiky se hindí hovoří v Nepálu, na Fidži, částečně též v Pákistánu, na ostrově Mauricius a na souostroví Trinidad and Tobago. Taktéž přesné určení rodilých mluvčích hindštiny je poměrně komplikované, většinou se udává poloviční počet čínsky hovořících obyvatel, tedy asi 600 mil. Jako svůj druhý jazyk hinštinu užívá na 120 mil. obyvatel.

Uvést výčet zemí, kde se hovoří třetím nejrozšířenějším jazykem – španělštinou – by vzhledem k bohaté koloniální minulosti Španělska bylo poměrně komplikované. Zjednodušeně můžeme uvést, že třetím nejrozšířenějším jazykem hovoří (samozřejmě včetně Španělska) celá Latinská Amerika s výjimkou Brazílie. Není bez zajímavosti, že španělsky hovoří taktéž více než 10 % obyvatel USA, což představuje téměř 30 mil. obyvatel a španělština je zde jedním ze šesti oficiálních jazyků. Celkově španělsky mluví více než 400 milionů obyvatel.
Španělština je jedním z nejvíce progresivním jazyků: během příštích padesáti let nárůst jejích mluvčích vzroste přibližně o 100 %.

Pro některé možná překvapivě teprve až na čtvrtém místě nalézáme angličtinu. Angličtina je prvním oficiálním jazykem ve 35 státech světa, celkem jí hovoří 350 miliónů rodilých mluvčích. V dalších téměř padesáti státech je jedním z více státních jazyků (kromě Indie jsou to především některé státy střední a jižní Afriky). Počet obyvatel, kteří používají angličtinu jako svou druhou řeč, se značně různí, jsou udávány počty od 200 mil. do 1 mld.

Pátým nejužívanějším jazykem (který v souvislosti s vysokým nárůstem tamější populace bude také v budoucnu zaznamenávat strmý vzrůst) je arabština. Hovoří jí více jak 250 mil. obyvatel, převážně ze zemí Blízkého východu a Severní Afriky. K tomuto počtu je třeba připočíst (dle některých odhadů) až jednou tolik obyvatel, kteří si arabštinu zachovávají jako jeden z jazyků, které aktivně používají. Povětšinou se jedná o imigranty v západoevropských zemích a v USA.

V této souvislosti je dobré zmínit fakt, že arabština je pramenným jazykem islámu: bývá používána k náboženským účelům a hypoteticky by denně měla arabsky promluvit miliarda věřících na celém světě.

Stručně doplňme desítku nejrozšířenějších jazyků: portugalština (cca 200 mil. obyvatel), bengálština (190 mil.), ruština (150 mil.), japonština (130 mil.) a němčina (100 mil.).Zajímavá čísla.


Není bez zajímavosti uvést pět nejrozšířenějších jazyků, kterými jejich mluvčí hovoří jako svým druhým jazykem. Zde je na prvním místě francouzština, následuje angličtina, ruština, portugalština a arabština.

Uváděli jsme státy, ve kterých je daný jazyk oficiálním jazykem. Kdybychom se měli zaměřit na státy, v nichž se jedním ze světových jazyků hovoří, potom se v nejvíce státech světa mluví anglicky (115 států), dále francouzsky (35 států), arabsky (24 států), španělsky (20 států) a rusky (16 států).

Přestože světově nejrozšířenějším jazykem je čínština a angličtina za ní poměrně zaostává, v žebříčku jazyků, které jsou nejvíce používány uživateli internetu, angličtina jednoznačně vede. Podle serveru Internet World Stats angličtinu na internetu používá více než 430 miliónů uživatelů, což je bezmála 30 %.

Druhou čínštinu používá necelých 19 % a třetí španělštinu 8,5 %. Je zde však oprávněný předpoklad, že v souvislosti s rozvojem Číny se budou tato čísla vyvíjet a brzy i na internetu bude největší počet čínských uživatelů – vždyť dnešní růst je ročně o více jak 700 %!

Američtí špioni-tedy CIA v publikaci World Factbook poskytuje následující odhady počtu mluvčích nejrozšířenějšími světovými jazyky jako mateřskou řečí. Odhad (z roku 2008) poskytuje údaje v procentech ze světové populace; Odhad populace dle CIA pro červenec 2010 celkové světové populace byl 6,768 miliard:

1.čínština (mandarínština) 12,65 % (856 milionů),  

2.španělština 4,93 % (334 miliony), 

3.angličtina 4,91 % (332 miliony), 

4.arabština 3,31 % (224 miliony), 

5.hindština 2,73 % (185 milionů), 

6.bengálština 2,71 % (183 miliony), 

7.portugalština 2,67 % (181 milion), 

8.ruština 2,16 % (146 milionů), 

9.japonština 1,83 % (124 miliony), 

10.němčina 1,35 % (91 milion).