Jdi na obsah Jdi na menu
 


Precedent

20. 11. 2013

 Každá společnost má svůj soubor pravidel a očekává, že lidé v této společnosti žijící se podle takového kodexu budou chovat. Pokud tomu tak není, vyvozuje se proti subjektům, které pravidla porušují patřičná odpovědnost.

Jsou společnosti demokratické, teokratické a bohužel též diktatury. Ona pravidla chování lidí v té či oné společnosti jsou různá a někdy se i diamatrálně odlišují. Pokud u nás někdo něco ukradne (a je policií vypátrán a soudem odsouzen) v nejhorším případě půjde do vězení.

Islámské právo zvané Šárija tak benevolentní není. Je-li zloděj polapen nastává "drámo" za velké účasti přihlížejících je mu uťata horní končetina. Dotyčnému se stíží jeho schopnosti uvažovat o další krádeži. V České republice by běhali Janouškové, Rittigové, Ouličtí a tisíce dalších bez rukou, pokud bychom se řídili heslem Saudská Arábie náš vzor, či se Saudskou Arábií na věčné časy a nikdy více. Buďme rádi, že Šárija u nás není.

Z druhé strany by možná stálo za úvahu vzít si příklad ze Singapuru, kde jedním z trestů je určitý počet ran holí na holý zadek delikventa. Jsem přesvědčen, že by nepochybně ubylo čmáranic na nových fasádách domů a sprejeři by pomalu mizeli. Islám ku příkladu přikazuje ženám, aby chodily zahaleny a nosily t.zv. burky. Přijal jsem s potěšením informaci, že jedné paní učitelce, Češce z Lišova, která konvertovala k takovému novému náboženství, bylo zakázáno učit. Obdobně dvěma dívkám, které chtěly studovat na zdravotnické škole v Praze bylo řečeno ano, ale burka půjde dolů. Dívky neposlechly a nejsou studentky (v ČR)- mohou se třeba vzdělávat v Bosně-Hercegovině. Je dobré, že nejsme v tomto počínání v Evropě sami, v podstatě jde o běžný postup ve všech ostatních demokratických zemích. A jsme u slova "precedent".

Precedent je judikát soudní rozhodnutí, které je prvním řešením daného případu, dosud právem neupraveného. Soudní precedent je uznáván jako formálně závazný pramen práva v angloamerickém typu právní kultury .  

Soudní precedenty jsou charakterizovány dvěma základními znaky: 

 

  1.  originálnost (původnost) – precedent je první rozhodnutí v dané věci 

  2. formální obecná závaznost – precedent je závazný pro obdobné případy.  

"Kouzlo" angloamerického práva je právě v precedentu. Laicky přeloženo si můžeme precedentní rozhodnutí vyložit jako rozhodnutí dle "zdravého selského rozumu". Soudce se nemusí párat s vyhledáváním přiměřeného paragrafu ze stovek, či tisíců zákonů. Vydá rozhodnutí, o kterém je přesvědčen, že nejlépe odpovídá danému porušení zákona.

Proto si čtenář přečte na tomto webu, jak byl jeden telefonní anonym (hrozící samozřejmě bombou" odsouzen "jeho ctihodností" k tomu, že byl nucen po určité časové obdoví stát před soudní budovou z nápisem, kde se více méně přiznával k tomu, že je blb. Dovedu si takové pitomce představit třeba na výrazném místě v Praze, třeba na pěší zóně na Příkopech.

Výše uvedenými řádky jsem chtěl říci, že žijeme-li v zemi, která má určitá pravidla – nezbývá nám, než se jimi řídit. Tak se turistky, které hodlají navštívit Irán musí kvůli udělení vstupního víza do této země, nechat vyfotografovat se šátkem na hlavě a tento nosit ve všech veřejných prostorách. Proto čeká turistu, který přicestuje ku příkladu do Rijádu a tam něco ukradne, nebezpečí, že mu bude utnuta ruka. Proto čeká turistu, který odplivne "nemlich" v Singapuru žvýkačku a je zpozorován bdělými strážci pořádku (což bývají i obyčejní občané") oněch x-ran holí.

Pokud některý stát zůstane příliš liberální, jako dejme tomu Rakousko v kouzelném městečku Zell am See, promění se mu kdysi atraktivní turistická entita v pobíhání přízraků, které by se mohly nazvat "černé vdovy" a arabské petrodolary nevyrovnají příliv valut normálních. V této době možná ano, ale do budoucna to platit nebude.

 

Každá společnost (stát) má kromě právních norem i ustálená pravidla a zvyky, kterým vévodí zejména smysl pro pořádek a slušnost. Stačí popojet kousek za Domažlice k sousedům a my obdivujeme krásné čisté vesnice s květinovými truhlíky v oknech. Jsou ještě země, kde mohu ponechat nezamknutý dopravní prostředek kdekoli a za dlouhou dobu jej tam, neporušen opět najdu. S politováním můžeme konstatovat, že k této úrovni civilizace máme ještě hodně daleko.