Jdi na obsah Jdi na menu
 


Wolfgangsee story

4. 7. 2014

Salzkammergut (Solná komora) patří mezi nejkrásnější místa v Rakousku. Po dobrých zkušennostech z roku 2010 padlo rozhodnutí prožít tam opět týden dovolené. Pouze došlo k jedné malé změně – městečko Strobl bylo nahrazeno místem uprostřed jezera Wolfgangsee s penzionem Linderhof. 

gschwendt-z-stroblu.jpg

A proč jezero Wolfgangsee ? Jednoduše proto, že se nám tam velice líbí. Samozřejmě výběr je vždy těžký, protože v Solné komoře je celkem 76 jezer, tak krásných, že "oči přecházejí". Již páteční výjezd naznačil, že bude hezké počasí. Obvyklá zastávka na oběd před hranicemi v Kaplici. Městečko u hranic se sice snaží, ale konkurence na jihu Čech je opravdu velká. Se zájmem jsme sledovali, že se masivně snížil na silnici počet "lehkých děvčat" – ale v prvním městečku v OE vidíme novum, dlouhý baráček s názvem Muslim Zentrum. Mešitu tam ještě nemají.

Od Lince již cesta ubíhala rychle, před námi kuriozní tvary horského masivu značící, že se blížíme k vytouženým jezerům. V pozdním odpoledni míjíme koupaliště a kousek od něj již vidíme cíl své cesty. Ano Penzion Linderhof, kde nás čeká paní šéfová. Připraveni na německý jazyk jsme osloveni slovensky ! Naozaj to bolo príjemné prekvapenie na začiatok. Ještě příjemnější je další nabídka apartmánu s kuchyňkou, a to za stejnou cenu jako pokoj původní. Cena ? Stejná jako při mé účasti na DIG setkání v roce 2006 v porýnském městečku Güls ve výši 49 € za lůžko a den. To Italové chtěli v Cortině jednou tolik. Paní šéfová se omlouvá, že následující den zde bude mít zájezd z Německa cca 50 lidí a očekává v pozdních večerních hodinách trochu hluku. Opak byl pravdou, skupina starších lidí byla sympaticky tichoučká a také šli dříve spát. Ovšem největší překvapení pro nás bylo, že jsme (kromě soboty) počas celého pobytu sami, samotíncí. 

linderhof.jpg

My jsme byli spokojeni, leč pochopitelně pan majitel ne ! Šlo o staršího pána, jehož štěstím bylo, že si vybral správnou paní šéfovou. Některé jeho nápady jako palmy v obřích květináčích, odkud se před zimou složitě vyndavají a obalují (pro přežití) jme nepochopili. Večer jsem zkusil místní Radler.

 

jirka-u-piva.jpg

Další zjištění: náš ubytovatel není v turistické krizi na rozhraní června a července sám. To samé vidíme v následujících dnech všude v okolí. Pouze díky Čechům (zejména cykloturistům) a několika skupinkám Japonců a Číňanů místní turistický ruch nekolabuje. Pro mne byla překvapením minorita turistů z DL.

V sobotní večer jsme si z nostalgických důvodů naplánovali výlet do města Strobl, ležícího na jednom z konců jezera. Osvěžení jsme čerpali v „našem“ bývalém hotelu Kirchenwirt poblíž promenády, kde jsme očekávali večerní koncert. Musím říci, že místním muzikantům to tak nehrálo jako před čtyřmi roky.Nezklamali mne oblečením v tamních krojích, doprovázeni hezkými děvčaty v dirndlech. Stejně jako v minulosti jsme museli prchnout z koncertu kvůli silnému větru a začínajícímu dešti.

V neděli byl naplánován výjezd do nedalekého města Mondsee s jezerem stejného jména. Těšili jsme se na výlet elektrickým člunem po nádherném jezeře (14 € za 1 hodinu). Všude okolo temné mraky. Svatý Petr nám přál. Poprchávat začalo těsně před koncem jízdy. Vycházíme směrem k náměstí a na přechodech kromě policie i místní hasiči. Jede se 200 km závod na kolech Salzburg-Salzkammergut. Za normálního počasí by se cyklisté „kochali“ nádhernou přírodou, teď cvakali zuby ! Diváků u cíle plno a kažý dojíždějící do cíle je odměňován sympatickým potleskem. My hledáme místní vyhlášenou čínskou restauraci. Máme kliku, v silném deši není zase tak daleko. Oběd byl výborný, vydatný v pěkném interiéru.

V pondělí jsme navštívili další nádherné městečko. Byl to St.Gilgen přímo na druhé straně jezera. Také QTH člena DIG (pohled od jeho vilky),

 

aussicht_bei_oe2ikn.jpg

Ingo König, OE2IKN byl na zpáteční cestě z mítingu ve Friedrichshafenu. Nádherné baráčky, plno obchůdků nabízejících kvantum suvenýrů. Největší hit: psík s vestavěným mini-magnetofonem, který nahrává mluvu obhlížejících čumilů. Dostal mne češtinou a ještě více smíchem. Cena 16,90 € - no nekupte to ! Já ho sice nekoupil, ale vedlejší obchůdek nabízel na dřevech napsané (švabachem) C. a K. profese všeho druhu, hezky dle abecedy: Artzt... usw. Nejvíce šel na odbyt asi Direktor, dcera dostane fyzioterapeutičku. Oběd u Rosy na náměstíčku, kousek od přístavu. Zlákala nás úžasnou nábídkou vídeňského řízku za neuvěřitelnou cenu 8 € ! Dobrý obchodní tah. S údivem se díváme na obrovské talíře, vyplněné řízkem přes celý talíř ! 

sankt-wolfgang.jpg

V úterý je další slunečný den a my sedáme v 10:40 na loď Salzburg

 

jirka-na-wolfgangsee.jpg

schifffahre.jpg

a plavíme se cca 8 minut přes jezero (cena 3,50 € za osobu) do asi nejkrásnějšího tamního městečka St.Wolfgang. Připomíná mi obdobné Limone u jezera Lago di Garda, ale líší se větším prostorem mezi začínajícím lesním porostem a městečkem. Raritou je starobilá ozubnicová železnice a úžasným vláčkem, který si to šine v neuvěřitelnám stoupání na vrchol zvaný Schafberg.  

schafbergbahn-2.jpg

Jeli jsme tam již před 4 roky. Cenu 28 € za osobu jsme nyní ušetřili. Vzhledem k tomu, že jedním z mých hobby je kupování slunečních brýlí, musím než obdivovat paní majitelku obchůdku (i s brýlemi), dámu ve věku 70-80 let. Ochotně mi vybírala a vybírala. Mám dojem,že jsem pravil „ja“ až u nabídky (tuším) Nr.47 ! Až nyní jsem pochopil XYL a YL, když si vybírají svou vytouženou kabelku.

 

wolfgangsee.jpg

Předposlední den byl naplánován k jezerům Fuschlsee a Hintersee. Obojí kouzelná, bohužel nám nesloužilo počasí. Dopoledne to ještě šlo. Vesnička Hintersee s kostelíčkem a hřbitůvkem. Před tím pomníček domorodce, pomocného faráře jménem Josef Muhr. Jméno mi nic neříká, až nápis, že jde o autora slov nádherné vánoční písničky Stille Nacht (Tichá noc), ke které složil hudbu místní varhaník Franz Gruber. Stalo se těsně před vánočními svátky roku 1818. Stala se ihned obrovským hitem, který zná nyní celý svět ! Vesnička si váží svých padlých (I. I II.světová válka), kteří umírali od svého domova hodně daleko. Nádherné obelisky s fotografiemi padlých, jmény a daty narození a úmrtí. Dojímají zejména ti hodně mladí. Za silného deště se vracíme do našeho penzionku.

Poslední snídaně a opět jako jediní hosté se loučíme s paní šéfkou. Dovidenia, Aufwiedersehen ! Cesta zpět za opětovného obdivu nádherné přírody.Směr Passau a ke Strážnému. A jsme doma. Oběd tradičně za Vimperkem v úhledné restauraci Skalka. Opět jsme nebyli zklamáni. Po 16-té hodině dojíždíme do Prahy. Bylo to krásné...

 idyla-na-wolfgangsee.jpg